Jdi na obsah Jdi na menu

Ani závažné tragické události se Vrbnu nevyhnuly

16. 7. 2013

UPOZORNĚNÍ:
            Následující příběh je pravdivý a popisuje skutečnou událost. Některé popisované skutečnosti jsou popisem hrubého sexuálního násilí a násilí vůči životu a lidské důstojnosti. I přes skoro 40 let od tragické události je pro některé Vrbenské tato událost živá, smutná s tragickým koncem. Proto zvažte přečtení tohoto příspěvku.
            U všech osob z důvodu zkomplikování jejich identifikace byla jména nahrazena iniciálami nebo přezdívkami.
 
Soudruzi, jsem odborář, nikoli vrah!
 
            Sedmý červenec roku 1976 dával naději na krásný letní den. Ranní vlahý vánek a sluneční paprsky prodírající se skrz košaté lípy před místním oddělením Sboru národní bezpečnosti slibovali, že nadstrážmistr, dopisující knihu událostí z předešlého dne a uplynulé noci, se pořádně vyspí a část krásného dne si užije na místním koupališti. Bylo právě pár minut po šesté hodině, když se naléhavě rozdrnčel telefon, který vyzváněl čím dál intenzivněji. S neblahou předtuchou, že se stalo něco mimořádného, vzal nadstrážmistr sluchátko a vyděšený ženský hlas oznamoval, že v Mnichově, nedaleko bydliště oznamovatelky, se nachází domek tří starších žen, ve kterém jsou již po celou noc otevřeny vchodové dveře a v domku je podezřelý klid. Jen v jednom okně se svítí. To ještě policista netušil, že z krásného dne nic nebude a že místo zaslouženého odpočinku po dlouhé službě bude muset strávit další hodiny ve službě. Po uvedeném oznámení požádal svého kolegu bydlícího poblíž domku, aby šel oznámení prověřit. Asi po 20 minutách prověřující policista telefonicky oznámil tragickou událost, která v dějinách našeho města neměla dosud obdoby. Na místě našel dvě ženy bez známek života a bylo zřejmé, že zemřely násilnou smrtí.  
            Z počátečního ohledání místa činu přivolanými kriminalisty z tehdejšího okresního oddělení bylo zřejmé, že došlo k násilnému trestnému činu – dvojnásobné vraždě dvou starších žen, a to zvlášť krutým způsobem. Uvedený případ se zapsal do dějin kriminalistiky nejen svým mimořádně zavrženíhodným způsobem spáchání neznámým pachatelem, ale i způsobem objasnění.
             Co se vlastně stalo? Při ohledání místa činu se příslušníkům naskytl chmurný pohled na obnažené tělo zbavené života, které patřilo pětašedesátileté Zdeně F. Postarší žena byla nalezena na chodbě posledního stavení v místní části Vrbno pod Pradědem – Mnichov, byla svázána, obnažená na spodní části těla a s roubíkem v ústech. Bohužel nebyla sama, kdo přišel v době večera 6. července 1976 v tomto domě o život. Druhou obětí byla její o šest let starší sestra, jednasedmdesátiletá Helena H., která byla nalezena v přístěnku pod schodištěm na půdu. Opět svázaná, umlčená roubíkem, který ji, jak později ukázala pitva, zbavil života, a se staženými tepláky.
            Vraždění a běsnění maniaka byla krom obou obětí přítomna ještě jedna žena, a to sice prakticky imobilní dvaadevadesátiletá Marie H., matka obou zavražděných žijící s nimi ve společné domácnosti, která se po celou dobu nacházela v prvním nadzemním poschodí v ložnici. Z její výpovědi lze zahrnout mezi podstatná sdělení, že právě ona vyslala v kritický okamžik (tedy večer 6. července 1976) Zdenu (mladší oběť) za svou starší dcerou Helenou, která se dlouho nevracela z práce na zahradě rodinného domu. Když se však žádná z výše uvedených k matce nevrátila, začala tušit stará paní, že je nepotkalo nic dobrého. Ze strachu nevyšla z ložnice a celou noc probděla na posteli. Jen po setmění rozsvítila světlo.
            Neznámý pachatel, aniž by chtěl, zanechal na místě vražd velmi málo použitelných stop, které by se daly využít při objasňování tohoto hrůzného činu. K objasnění uvedené tragické události spáchané neznámým pachatelem byl vytvořen speciální vyšetřovací tým složený ze specialistů jak krajského ředitelství policie v Ostravě, tak i okresního ředitelství v Bruntále a z místních policistů.
            Tento tým měl k dispozici všechnu v tu dobu dostupnou techniku a speciální prostředky. Významně pomohli i v místním pohostinství v Karlovicích u fotbalového hřiště, kde vedoucí umožnil pracovníkům týmu ubytování a poskytl další prostory potřebné pro práci týmu k vyřešení případu.    
            Jak již bylo uvedeno, ohledání místa činu a jeho okolí nepřineslo žádné konkrétnější podezření. Jediné, co bylo naprosto zřejmé, byl fakt, že pachatelem je muž. Ze zprávy o pitevním nálezu se vyšetřovací skupina dozvěděla, že příčinou smrti u obou obětí bylo udušení způsobené zneprůchodněním horních cest dýchacích roubíkem a že okolí genitálií a konečníku jevilo znaky sexuálního násilí. O brutální snaze pachatele znemožnit obětem křik o pomoc svědčí fakt, že Zdena F. měla svou zubní protézu zaraženou až do hrtanu.
            Klasické metody kriminalistické práce a šetření nevnesly do případu nové světlo, a tak se otevřela cesta novým možnostem pátrání. V této době si mohli kriminalisté o něčem takovém, jako je rozbor DNA, nechat pouze zdát. Velkým posunem ve vyšetřování byl nápad vedoucího týmu, pplk. Lichovníka, který přišel s nápadem prozkoumat těla obětí a podlahu domu detailněji. K tomu detailnímu zkoumání využil významného pomocníka při domácích pracích – vysavač. Kriminalisté tedy vysáli podlahy v domě a takto získaný materiál zaslali k odborné expertize do Prahy.
            Výsledkem snahy skupiny vyšetřovatelů byl znalecký posudek z oboru biologie, chemie a mikrostop, který skupině prozradil, že na dlaních a pod nehty obou obětí, stejně jako ve vzorcích získaných kriminalisty použitím vysavače, byl nalezen skelný prach a částečky zelenomodrého skla. Tyto mikrostopy se nacházely na všech místech domu, kde se pachatel kritického večera pohyboval. Objev tohoto významného důkazního materiálu zúžil okruh podezřelých osob na asi 150 zaměstnanců místního závodu Moravských skláren Květná ve Vrbně pod Pradědem. Přesněji se v hledáčku skupiny ocitli brusiči a skláři. Dále pak ještě nosiči, z nichž někteří rozhodně nepatřili k intelektuální elitě národa.
            Vyšetřovatelé ze skupiny tedy započali s výslechy podezřelých a jejich partnerek a manželek. Rovněž také začali se zjišťováním jejich pohybu a činnosti v inkriminovanou dobu. Manželky a přítelkyně podezřelých mužů byly nuceny odpovídat na velice osobní dotazy, mezi nimiž byly hojně zastoupeny otázky zaměřené na jejich sexuální život. Tímto postupem se vylučovací metodou došlo k triu hlavních podezřelých, z nichž byl jeden podivnější existencí než druhý, natož pak třetí.
            Prvním z tria hlavních podezřelých byl šestatřicetiletý brusič J., alkoholik, psychopat a homosexuál.
            Druhým podezřelým byl sedmnáctiletý dělník Igor Ř., oligofrenik v pásmu středně těžké debility, jeden z milenců brusiče J., který byl znám svou nepřekonatelnou potřebou svlékat se a onanovat před starými ženami.
            Povedenou trojici hlavních podezřelých ještě doplňoval opět slabomyslný šestnáctiletý Péťa, oligofrenik v pásmu těžké debility, který krom fenomenálních znalostí fotbalové historie uměl mistrně napodobovat zvuk jedoucího motocyklu. Rovněž jeden z amantů brusiče J.
            Již tedy stačilo zjistit, kdo z této povedené trojice je skutečně pachatelem tohoto zločinu. Protože nebylo jednoduché získat všechny možné důkazy usvědčující pachatele, nastala opět mravenčí práce kriminalistů. Systém prověřování poznatků získaných kriminalisty spočíval zejména v tom, že tým byl rozdělen, mimo další specialisty, na dvoučlenné skupiny a každá skupina měla přidělen úkol, na kterém pracovala tak dlouho, dokud nebyl splněn a jeho výsledek nebyl předán vedoucímu týmu k dalšímu opatření. Při vyloučení všech podezřelých a na základě zjištěných skutečností, které byly několikráte prověřovány, než se dalo s určitostí říci, že uvedený nemůže být pachatelem, dostala jedna z dvojic úkol provést prověrku jednoho z podezřelých, a to Igora Ř. v místě jeho trvalého bydliště v nedaleké Břidličné. 
            Při provádění šetření v místě bydliště byly zjištěny velmi závažné poznatky k jeho osobě, které nasvědčovaly tomu, že by se mohlo jednat o pachatele tohoto hrůzného činu. Například osahávání starších žen, zejména místní poštovní doručovatelky. Podezřelý byl vzhledem ke svému duševnímu stavu do svých 15 let pod lékařským dozorem, ale bohužel proto, že odešel do Vrbna pod Pradědem, přestal být nad ním lékařský dozor vykonáván, a to nejen k jeho škodě. 
            Kriminalisté ze skupiny tedy prověřili alibi podezřelých, načež se jim podařilo rozbít alibi Igora Ř., který uváděl, že se jakožto odborář účastnil v době spáchání vražd členské schůze ROH. Poté, co bylo rozbito jeho odborářské alibi, se dobrovolně doznal k těmto výše popsaným činům. 
            Igor Ř. ve své výpovědi popsal, jak se po skončení pracovní směny a po vypití asi tří piv potuloval pohlavně nabuzen bez cíle a smyslu po Vrbně pod Pradědem – Mnichově, kde zpozoroval na zahradě rodinného domu pracovat starší paní, Helenu H., přičemž jej napadla myšlenka, že se ženou nikdy ještě pohlavní styk neměl. Poškozenou napadl v chodbě domu, kde se mu rdoušením, svázáním a užitím roubíku podařilo docílit jejího znehybnění. Následně svou oběť obnažil a pokusil se ji pohlavně zneužít – znásilnit. Protože jmenovaný neměl s pohlavním stykem se ženou žádnou zkušenost, tak se mu soulož nepodařilo uskutečnit. Rozhodl se, že bezvládné tělo poškozené odklidí do přístěnku pod schody na půdu, kde bylo později rovněž nalezeno policejním orgánem.
            Ve chvíli, kdy se v přístěnku snažil Igor Ř. uložit tělo Heleny H. (starší oběť), byl vyrušen jinou ženou, Zdenou F., mladší sestrou první oběti, která otevřela dveře na půdu a vyrušila jej. V okamžiku, kdy spatřila Zdena F. (mladší oběť) útočníka, jak manipuluje s bezvládným tělem její starší sestry, Heleny H., začala křičet. Útočníkovi se podařilo přemoci Zdenu F., kterou taktéž svázal, umlčel roubíkem a následně ji obnažil stažením jejích tepláků. I druhou oběť se pokusil útočník pohlavně zneužít, přičemž u druhé oběti se mu koitus zdařil a ukojil se stykem do análu oběti. Postiženou zanechal na místě.
            Igor Ř. dále vypověděl, že po svém pohlavním ukojení opustil místo činu s domněnkou, že obě dvě poškozené ženy žijí a jen během jeho snahy o pohlavní akt upadly do mdlob.
            Igor Ř., označený za pachatele, byl obviněn a následně předán soudu spolu s výpovědí, ve které učinil doznání.
            Krajský soud shledal obžalovaného Igora Ř. vinným a s přihlédnutím ke snížené příčetnosti jej ve jménu Československé socialistické republiky odsoudil k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody na devět a půl roku vězení s následnou doživotní ochrannou léčbou.
            Touto tragickou událostí se Vrbno pod Pradědem zapsalo do dějin kriminalistiky. Po necelých třech měsících, zejména mravenčí prácí všech pracovníků týmu, se podařilo případ objasnit. 
            Při objasňování byly použity nové vyšetřovací metody a postupy, organizace a taktika činnosti kriminální služby při odhalování trestné činnosti spáchané zvlášť nelidským způsobem. Byly nově využity do té doby neznámé mikrostopy – nepatrné, pouhým okem neviditelné drobné částečky skla, brusného prachu, který pachatel zanechal na místě činu a který nakonec přispěl k objasnění dvojnásobné vraždy se sexuálním motivem. Uvedených metod a postupů používá policie na celém světě dodnes. 
 
            Uvedený příspěvek na základě vyprávění kriminalisty, který byl členem vyšetřovacího týmu, a z volně dostupných zdrojů zpracoval R. F.
            Za provedenou jazykovou korekturu textu děkuji paní Mgr. Jarušce Šustrové, učitelce českého jazyka a literatury z Frýdku – Místku.
 
Vysvětlení pojmů užitých v textu:
            Oligofrenik – osoba trpící duševní zaostalostí
            Amant – milenec
            Koitus – pohlavní styk 
 
Zdroje:
-          Viktorín ŠULC; PANOPTIKUM SEXUÁLNÍCH ZLOČINŮ – Když vzlétne děs a nevíra; Praha 2010, str. 84, Trio podezřelých
-          vzpomínky kriminalisty
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA