Jdi na obsah Jdi na menu

Text o povodních v roce 1997

24. 4. 2013

Katastrofické povodně na území České republiky v červenci 1997

 

Přírodní katastrofy postihují naši planetu již od pradávna. I když tyto jevy nebyly charakteristické pro Českou republiku, přesto se v období 4. – 9. července 1997 vyskytly dlouhotrvající vydatné deště přibližně na 1/3 našeho území. Následující povodně způsobily katastrofu s obrovským dopadem na oblasti Moravy, Slezska a východních Čech, která neměla ve 20. století obdoby.

 

Meteorologie

 

Podmínky pro dlouhotrvající vydatné srážky se vytvořily zvlněnou studenou frontou, která přešla území ČR z jihozápadu na severovýchod v pátek 4. července, což se projevilo velmi silným větrem a vydatnými srážkami téměř na celém území. V sobotu 5. července se do severovýchodu a východu naší oblasti přesunula z Itálie brázda nízkého tlaku, která se zde udržela až do 9. července. Charakterizovalo ji silné severovýchodní proudění, které bylo zadrženo návětrnými severními svahy Jeseníků.

Když 9. července přestalo pršet a hladina vody v řekách začala klesat, nikdo nepředpokládal, že silné deště se budou ještě týž měsíc opakovat. Ve čtyřech dnech 18. až 20. července 1997 nastala velmi podobná meteorologická situace. Hluboká tlaková níže spojená s frontálním systémem setrvávala nad Karpatami a jen velmi zvolna ustupovala na východ. Vlivem severovýchodního proudění zapůsobil efekt horských hřebenů Jeseníků. Srážky ve Slezsku byly tentokrát mírnější.

 

Hydrologie

 

Atmosférické srážky ve Slezsku 4. – 6. července 1997 měly extrémní charakter díky vysoké intenzitě, dlouhému trvání a neobvykle rozsáhlé oblasti, která byla zasažena.

Vzhledem k dlouhému trvání a vydatnosti dešťů se záplavy rychle šířily v závislosti na rozloze záplavových území jednotlivých toků. Na malých územích o rozloze několika čtverečních kilometrů se záplavy objevily hned po prvním dnu silných dešťů. Po dvou dnech vytrvalých dešťů záplavové vlny na tocích dosáhly oblasti o rozloze několika stovek čtverečních kilometrů a po třech dnech plochu asi tisíc čtverečních kilometrů.

Pro tyto povodně byly charakteristické také střety záplavových vln na hlavních tocích a jejich přítocích, což bylo způsobeno zejména tím, že dešťové srážky zasáhly rozsáhlou oblast současně. Zvláště ničivé byly záplavy na soutocích řek, například města Vrbna pod

Pradědem s přilehlými obcemi Železná a Mnichov na soutoku Černé, Bílé a Střední Opavy.

 

Vliv lidské činnosti na průběh záplav a vzniklé škody

 

Vedle atmosférických srážek také člověk svými zásahy do přírody přispěl ke zhoršení následků záplav. Nevhodné metody obhospodařování půdy, rozsáhlé odvodňování zemědělské půdy, nevhodné zásahy do vodních toků a devastace lesů jsou několika příklady zásahu do krajiny, které nepochybně snížily její schopnost zadržet a zpomalit množství vody z vydatných srážek.

Neméně významnou skutečností, která přispěla k výši škody, bylo umístění staveb příliš blízko vodních toků v oblastech, které jsou přirozeně zaplavovány. Zde mohou být stavby zcela zničeny. Trosky zničených staveb obvykle vytvářejí zábrany na mostech, jezech, stavidlech a také na nechráněných říčních březích. Ty pak dále zvyšují hladinu řeky. Největší zábrany v horských oblastech, zejména na mostech, však byly způsobeny prudkou vodou strženými a unášenými kmeny jehličnatých stromů. Prudká dravá voda si hledala nová koryta, ve kterých pak pokračovala ve své ničivé síle. Vrbno pod Pradědem s okolními obcemi bylo od okolního světa odříznuto po dobu pěti dnů, osada Bílý Potok více jak čtrnáct dnů a osada Vidly více jak tři týdny. Kromě toho, že s uvedenými místy nebylo žádné spojení, samotné Vrbno p. P. bylo bez elektrického proudu a pohonných hmot.

Problémy působila také nedostatečná spolupráce civilního obyvatelstva s pracovníky policie a záchranáři. Někteří občané odmítali opustit své domy a následně museli být ze svých zatopených příbytků vyprošťováni pomocí vojenské techniky

 

Důsledky přírodní katastrofy způsobené povodněmi v červenci 1997 se jen málo liší od válečných událostí – spadlé mosty, zničené domy, ochromené výrobní provozy a plačící lidé, kteří ztratili vše, co měli, někteří i své nejbližší.

 

Přírodní pohromy nikdy nepřicházejí ve vhodný okamžik. Velkým povodním nelze zabránit, ale přesto je možné mít lepší ochranu a tím snížit nebezpečí a škody. Krutost povodní ukládá všem povinnost zmobilizovat všechny dostupné prostředky za účelem zmírnění možných budoucích následků.

 

Pavlína Němcová

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA